V každodenním shonu často saháme po rychlých řešeních, která nám mají dodat energii, zasycení a ideálně i trochu radosti. Ne vždy se nám ale daří skloubit praktičnost s výživovou hodnotou – a právě zde může být vědomý výběr kvalitních a přirozených produktů malým zázrakem.
Dnes se společně podíváme na dva konkrétní produkty, které svou chutí i působením přesahují běžné dochucovadlo nebo polévku: fermentovanou rajčatovou omáčku Fermato a miso produkty od Kojibakers. Nejde však jen o chválu chutí – budeme zkoumat, jak tyto potraviny působí na naše tělo, mysl i mikrobiom. A také si položíme otázku: Je možné spojit praktičnost, zdraví a vědomý přístup v jedné misce polévky?
Ať už jsi milovník japonské kuchyně, zaneprázdněný rodič, nebo někdo, kdo hledá stravu podporující harmonii a vnitřní klid – pojď se nechat inspirovat. Třeba právě jednoduché chutě se skrytým potenciálem ti otevřou dveře ke stravě, která vyživuje víc než jen žaludek.
Fermato – více než omáčka
Fermato je fermentovaná rajčatová omáčka, která na první pohled působí jako chutné a šikovné dochucovadlo. Ve skutečnosti v sobě ale nese bohatou symfonii enzymů, probiotických kultur a chuťových vrstev, které mohou pozitivně ovlivnit nejen trávení, ale i naši celkovou vitalitu.
Síla fermentace
Fermentace je proces, při kterém přirozené mikroorganismy (zejména bakterie mléčného kvašení) přeměňují cukry na kyselinu mléčnou a další bioaktivní látky. Výsledkem je potravina:
- lépe stravitelná,
- s vyšší nutriční hodnotou (např. vitamíny skupiny B),
- a podporující rozmanitost střevního mikrobiomu.
Právě střevní mikrobiom je v posledních letech stále častěji označován jako druhý mozek – hraje klíčovou roli nejen v trávení, ale i v imunitě, psychickém zdraví a dokonce i v naší emoční stabilitě.
Rajčata a lykopen
Hlavní složkou Fermata jsou rajčata – bohatý zdroj lykopenu, silného antioxidantu. Fermentací se jeho biologická dostupnost zvyšuje. Lykopen pomáhá:
- chránit buňky před oxidačním stresem,
- podporovat zdraví srdce a cév,
- a má i potenciální protizánětlivé účinky.
Praktické použití s přesahem
Ať už Fermato přidáš do salátu, vývaru nebo na pečenou zeleninu, nejenže tím zvýrazníš chuť, ale i podpoříš své trávení a celkovou rovnováhu střevního prostředí. Vědomé zařazení takového dochucovadla je jednoduchým způsobem, jak podpořit zdraví bez složité přípravy.
Fermentovaná rajčatová omáčka a její skrytá síla
Fermentované produkty z rajčat, jako jsou ty od značky Fermato, jsou výjimečné nejen svou chutí, ale i svými výživovými benefity. Rajčata jsou známá obsahem lykopenu, silného antioxidantu, který přispívá ke zdraví buněk, snižuje oxidační stres a může podporovat zdraví srdce i ochranu před některými druhy nádorových onemocnění.
Obvykle se uvádí, že tepelná úprava rajčat zvyšuje vstřebatelnost lykopenu, protože mění jeho strukturu na lépe využitelnou pro lidské tělo. Zajímavé však je, že fermentace může mít velmi podobný efekt – i když jiným mechanismem. Fermentační mikroorganismy narušují buněčné stěny rostlinné tkáně a pomáhají uvolnit lykopen z jeho „zajetí“. Navíc mohou přirozenými enzymy jemně přetvářet látky tak, aby byly lépe využitelné.
Výhodou fermentace oproti tepelné úpravě je pak také zachování citlivých látek, jako je vitamin C, který se při vaření zčásti ztrácí. Fermentovaná rajčatová omáčka tak může nabídnout komplexní spektrum živin ve vysoce vstřebatelné formě, přičemž zároveň obohacuje střevní mikrobiom díky přítomnosti přirozených fermentů.
Miso produkty od Kojibakers – spojení tradice a inovace
Miso, tradiční japonská fermentovaná pasta, je známá svou bohatou chutí umami a pozitivním vlivem na trávení. Kojibakers přináší tuto tradici do českého prostředí s inovativním přístupem, kdy miso vyrábějí z lokálních surovin, jako je hrách, ječmen či cizrna, a obohacují jej o různé přísady, například pečený česnek, kvašené zelí nebo houby.
Rychlá a zdravá příprava
Jednou z hlavních výhod miso produktů od Kojibakers je jejich jednoduchá příprava. Stačí lžíci miso pasty zalít horkou (ne však vařící) vodou o teplotě přibližně 60 °C, aby se zachovaly prospěšné enzymy, a zamíchat. Takto připravená miso polévka je ideální jako rychlá a výživná snídaně či svačina. Díky fermentaci obsahuje množství enzymů, které podporují trávení a vstřebávání živin.
Umami – pátá chuť
Miso produkty jsou bohaté na umami, tzv. pátou chuť, která je charakteristická svou sytostí a plností. Umami stimuluje chuťové receptory a může přispět k větší spokojenosti s jídlem, což může vést k menší potřebě konzumovat velké množství potravy. Tato chuť je výsledkem přirozené fermentace a přítomnosti aminokyselin, jako je glutamát.
Všestranné použití v kuchyni
Miso pasty od Kojibakers nejsou určeny pouze k přípravě polévek. Lze je využít jako dochucovadlo do různých pokrmů – například do omáček, marinád, salátových dresinků nebo jako pomazánku na chleba. Jejich univerzálnost umožňuje kreativní využití v kuchyni a obohacení jídelníčku o nové chutě a nutriční hodnoty.
Miso produkty od Kojibakers představují harmonické spojení tradiční japonské fermentace s českými surovinami a chutěmi. Jejich jednoduchá příprava, bohatá chuť a výživové benefity je činí ideální volbou pro ty, kteří hledají zdravé a chutné alternativy v každodenním stravování.
Klasické fermentované poklady – kimchi, kysané zelí a prebiotické saláty
Vedle inovativních produktů, jako jsou fermentované omáčky či miso pasty, zůstávají základem zdravé fermentace tradiční potraviny jako kysané zelí, kimchi a různé prebiotické saláty. Právě ty přirozeně podporují rozmanitost střevního mikrobiomu, pomáhají trávení a často přinášejí rychlou úlevu při nadýmání či diskomfortu.
Například firma Ferco nabízí kimchi v různých variantách i ve formě kimchi šťáv, které jsou nejen chutné, ale i velmi účinné jako koncentrovaný zdroj probiotik a enzymů. Tyto šťávy mohou být vhodným doplňkem k jídlům nebo i jako jemný ranní nápoj pro probuzení trávení. Takto připravené kvašené potraviny poskytují nejen přirozenou umami chuť, ale také hluboké spojení s tradicemi živé stravy.
Sůl, umami a fermentace – spojenci nebo hrozba?
Sůl bývá často označována za nepřítele zdravého životního stylu. Její nadměrný příjem skutečně může vést ke zvýšenému krevnímu tlaku, zátěži ledvin a dalším zdravotním komplikacím. Ale stejně jako u mnoha jiných látek, i u soli platí: není to jen o množství, ale i o kontextu.
Sůl ve fermentovaných potravinách – co říká věda?
Fermentované potraviny, jako jsou miso nebo fermentované omáčky, potřebují pro svůj vznik určité množství soli – ta totiž:
- zajišťuje bezpečné prostředí pro fermentaci (brání množení patogenů),
- pomáhá stabilizovat enzymatické procesy,
- zachovává výsledný produkt bez chemických konzervantů.
Při fermentaci se navíc částečně mění chemická struktura potravin – vznikají peptidy, aminokyseliny a probiotické látky, které mohou zmírnit některé negativní efekty soli (např. její vliv na tlak). U některých tradičních miso produktů bylo dokonce zjištěno, že nevedou k vyššímu výskytu hypertenze, ačkoliv obsahují více sodíku – což je přičítáno právě synergickému působení bioaktivních látek vzniklých fermentací.
Umami – tajemství páté chuti a přirozené regulace chuti k jídlu
Umami, přirozeně obsažené v fermentovaných produktech, jako je miso, kombu řasa nebo sójová omáčka, je výsledkem přítomnosti glutamátu, inosinátu a guanylátu – přírodních složek, které aktivují receptory chuti a zvyšují sytivost i spokojenost s jídlem.
To může být klíčové v rámci vědomého stravování:
- pokrmy bohaté na umami nepotřebují tolik soli či cukru k tomu, aby byly chuťově uspokojující,
- zvyšuje se všímavost k chuti, což pomáhá jíst pomaleji a vědoměji,
- může dojít ke snížení množství konzumovaného jídla při zachování spokojenosti.
Kdy si dát pozor
Samozřejmě – i fermentované výrobky mohou být problémem při výrazně omezeném příjmu soli (např. při chronických onemocněních ledvin, těžké hypertenzi). V takovém případě je vhodné:
- sledovat velikost porce (např. lžičku místo lžíce),
- ředit produkt větším množstvím vody,
- a kompenzovat zbytkem jídelníčku – tedy nekombinovat miso polévku s jinými slanými jídly.
Umami a zdraví – přirozená podpora nebo návyková past?
Umami chuť je evolučně zakódovaný signál: říká našemu mozku, že jíme bílkoviny a aminokyseliny, tedy životně důležité látky. Z tohoto důvodu vyvolává uspokojení a pocit výživnosti, někdy dokonce pocit „teplého domova“ v těle.
Ale právě tahle biologická preference může být zároveň i zdrojem rizika, pokud:
- si na tuto chuť navykneme v intenzivní formě (např. přes MSG nebo silně zahuštěné umami produkty),
- ostatní chutě vnímáme jako „nedostačující“ nebo „nudné“,
- se umami chuť používá k maskování nekvalitní nebo prázdné stravy.
Co se může stát, když je umami příliš?
- Zploštění chuťového spektra: Člověk si může zvyknout na intenzivní vjemy a přestat vnímat jemnost čistých potravin (např. chuť rýže, brokolice, brambor bez dochucení).
- Chuťová dominance: Jídla bez umami se pak mohou zdát „bez života“, což může vést k nespokojenosti a přejídání.
- Nadměrná konzumace zpracovaných výrobků: Umami se často přidává do průmyslových jídel právě za účelem vyšší konzumace.
Ale pozor – tohle není problém umami samotné, ale způsobu jejího použití.
Jak využít umami vědomě a zdravě
- Vybírej přirozené zdroje umami: miso, fermentované produkty, houby (shiitake), mořské řasy, sušená rajčata, parmazán v malém množství.
- Udržuj chuťový balanc: kombinuj umami s dalšími chutěmi (sladká – třeba batát, kyselá – citron, hořká – rukola).
- Nepotlačuj přirozenou chuť surovin: uč se znovu vnímat jednoduchost – např. chuť samotné dušené mrkve nebo pečené dýně bez přehnaného dochucování.
- Využívej umami pro sytost, ne závislost: miso polévka může pomoci zpomalit jídlo a nasytit tělo i duši – ale neměla by být „návykovým startem“ k dalšímu přejídání.
Umami není problémem – pokud se s ní zachází s vědomostí, pokorou a v rovnováze. Stejně jako jiné „nástroje“, i ona může buď vést k výživě, nebo přispět k otupění.
Fermentace, mikrobiom a mysl z vědeckého hlediska
Fermentace není jen způsob konzervace — je to živý proces, který mění potravinu v nástroj podpory zdraví, a to nejen fyzického, ale i duševního. Spojuje prastaré tradice s moderní vědou a ukazuje, jak moc jsme propojeni skrze mikrosvět střev.
Střevo jako centrum signálů a rovnováhy
Střevo je největším imunitním orgánem a zároveň komunikačním centrem mezi tělem a mozkem. Díky tzv. gut-brain axis (střevně-mozkové ose) probíhá neustálý dialog mezi mikrobiomem a naší psychikou. Tento dialog zajišťuje například:
- tvorbu neurotransmiterů jako je serotonin (až 90 % vzniká právě ve střevech),
- regulaci stresové reakce skrze vagový nerv,
- tlumení zánětů, které mohou být spojené s depresivními stavy,
- a harmonizaci hormonální rovnováhy, která se podílí na náladě a kvalitě spánku.
Co dělá fermentace tak výjimečnou?
Fermentace „předtráví“ potraviny — enzymy a bakterie rozkládají složité látky na jednodušší, a tím zlepšují:
- stravitelnost (např. bílkovin či vlákniny),
- vstřebávání živin (např. vitamínů skupiny B, minerálů),
- rozmanitost mikrobiomu — čím pestřejší mikrobiální osídlení střev, tím stabilnější psychický i fyzický stav.
Fermentované produkty navíc přinášejí živé mikroorganismy (např. rody Lactobacillus či Bifidobacterium), které mohou podpořit odolnost organismu, náladu i lepší zvládání stresu.
Spojení s myslí a vědomím
Věda dnes potvrzuje, že stav střevního mikrobiomu ovlivňuje i to, jak se cítíme:
- Úzkostné poruchy bývají spojovány s narušeným mikrobiomem.
- Probiotika a fermentované potraviny mají potenciál zlepšit náladu a snížit míru stresu.
- Studie (např. Cryan et al., 2019) potvrzují, že mikroorganismy ve střevech mohou ovlivnit kognitivní funkce a schopnost soustředění.
To všechno poukazuje na to, že péče o mikrobiom není jen o zažívání — ale i o duševní stabilitu, vnímavost a vědomé prožívání.
Fermentace očima vnímání a vědomí
Fermentace je proces, který probíhá pomalu, v tichosti a ve spolupráci s mikroorganismy, jež jsou pro lidské oko neviditelné. A přece vytvářejí něco hluboce živého a výživného. Když se na ni podíváme jinak než skrze chemické rovnice, můžeme ji vnímat jako symbol přeměny a zrání — ne jen potravy, ale i člověka samotného.
Stejně jako se surová potravina během fermentace mění a zraje do nové kvality, může i člověk skrze životní zkušenosti, vlivy a vědomé procesy zrát do hlubší formy svého bytí. Fermentace je trpělivá — nefunguje na sílu ani spěch, ale v rytmu života. Přesně v takovém, jaký nás učí naslouchat sobě.
Také zde nacházíme krásnou paralelu mezi vnitřními mikroorganizmy a naším vnitřním světem — mnohdy přehlíženým, ale zásadně ovlivňujícím naši pohodu, intuici i vnímání světa. Stejně jako harmonický mikrobiom přináší tělu rovnováhu, harmonické vnitřní prostředí přináší jasnost, klid a lehkost bytí.
Když vědomě jíme potraviny, které vznikly s úctou k přírodě a přirozeným procesům, dáváme tělu i duši zprávu o hodnotě, trpělivosti a spojení se životem. A tak se z obyčejného jídla může stát rituál výživy nejen těla, ale i vědomí.
Slovy vědomí – sdíleno v prostoru spolupráce
Když se podíváme na jídlo ne jen jako na zdroj živin, ale jako na zprávu pro tělo i mysl, začínáme chápat, jak mocná může být každodenní volba. Fermentované potraviny, jako jsou miso pasty nebo fermentovaná rajčata, v sobě nesou otisk přirozené moudrosti přírody – pomalé přeměny, spolupráce, dozrávání. Je to něco, co nám dnešní svět často zapomíná připomínat.
V tomto procesu není nic nuceného – jen pozvání. K vědomějšímu vnímání, k otevření se jednoduchosti a návratu k sobě. Vědomá výživa může být jemným, ale hlubokým aktem duchovní přítomnosti v hmotném světě.
A právě tyto malé kroky — volba výživného jídla, respekt k fermentaci, spojení se sebou skrze klidné vaření nebo chuťový vjem — nám ukazují, že vědomý život se neodehrává ve velkých gestech, ale v tichých každodenních rozhodnutích.
Uvedené firmy a jejich produkty nejsou placenou reklamou. Mým záměrem je inspirovat vás mnou vyzkoušenými fermentovanými produkty, které ráda používám.
Vědomá výživa začíná uvnitř nás – PDF pro vás
Klikněte na odkaz zde: Vědomá výživa začíná uvnitř nás.
Zvědomění v souvislostech
Tato část je určena všem, kteří chtějí jít dál, zkoumat a bádat. Níže najdete několik důvěryhodných studií a zdrojů, které rozvíjejí témata zmíněná v článku:
- Wang et al., 2020 – “Fermented foods, gut microbiota, and mental health”
Studie ukazuje, jak fermentované potraviny mohou ovlivňovat osu střevo–mozek a pozitivně působit na náladu a psychickou pohodu.
Dohledatelné např. na PubMed. - Kim et al., 2018 – “Health benefits of traditional Asian fermented foods”
Detailní rozbor účinků miso, kimchi, tempehu a dalších na zdraví střev a celkovou imunitu.
K dispozici v odborných databázích jako ScienceDirect nebo MDPI. - Sonnenburg & Sonnenburg, 2019 – “The Good Gut” (kniha)
Populárně-naučné dílo, které vysvětluje důležitost mikrobiomu pro zdraví i chování. Vhodné jako vstupní brána pro laiky. - Lindseth et al., 2015 – “Dietary factors and depression”
Zajímavý pohled na vztah mezi stravou, včetně fermentovaných potravin, a psychickým zdravím. - O obavách z umami chuti a její adaptace:
Reinhart, H., 2021 – “The Evolutionary Role of Umami Perception in Food Behavior” – studie rozebírající, proč umami nevede k závislosti, ale může měnit naše preference podle nutričního stavu těla.