Strava a překyselení těla

Překyselení organismu – mýtus, varování nebo výzva k rovnováze?

Překyselení organismu je často skloňovaný pojem – v alternativní oblasti bývá považováno za klíčovou příčinu mnoha potíží, zatímco moderní věda bývá k tomuto pojmu opatrná až skeptická. Právě proto je to krásné pole pro propojení obou pohledů v duchu Sobě průvodcem – otevřeně, bez dogmat, s respektem k vlastnímu vnímání i k poznatkům, které máme k dispozici.

Organismus si udržuje velmi stabilní pH krve (okolo 7,35–7,45) za každou cenu. Když se výrazněji odchýlí, může dojít k vážnému ohrožení života. Tělo proto využívá složité systémy (ledviny, plíce, pufrovací mechanismy), aby tuto rovnováhu chránilo. Ve většině případů tedy “překyselení” krve u zdravého člověka nenastává – nebo je známkou vážného onemocnění.

Z pohledu klasické medicíny je tedy termín „překyselení organismu“ nepřesný. Tělo pH reguluje velmi přesně – a přechodné změny pH moči nebo slin neodrážejí stav krve ani celého organismu.

V celostním pojetí se překyselení chápe spíš jako stav disharmonie, který může vznikat:

  • nadměrným stresem (vnitřní tlak, nespokojenost),

  • konzumací těžkých, průmyslově upravených a „mrtvých“ potravin,

  • nedostatkem pohybu a dechu,

  • potlačováním emocí,

  • nerespektováním přirozeného rytmu života.

Tělo pak nemusí být „chemicky překyselené“ ve smyslu pH krve, ale energeticky zatížené, unavené, bez jiskry. Může reagovat zánětem, bolestí, vyčerpáním. A právě to lidé často vnímají jako „překyselení“.

V konceptu Stravy podle úrovní vědomí vnímáme potraviny nejen podle jejich chemického složení, ale i podle jejich vibrace – tedy jak na nás působí, jaké nesou kvality. Mnohé tzv. zásadotvorné potraviny (zelenina, klíčky, voda s citronem) zároveň nesou jemnou, čistou a živou vibraci. Nejde jen o neutralizaci kyselin, ale o návrat k harmonii.

Nepotřebujeme tabulku pH. Potřebujeme vnímat: Co mě ladí? Co mě dusí? Co mě opravdu vyživuje?

Když se člověk necítí dobře, může vnímat těžkost, kyselost, pálení žáhy, bolest kloubů – a jeho tělo přirozeně touží po lehkosti, vodě, prostém jídle. Není to fanatismus, je to návrat k sobě. K sobě průvodcem.

Možná „překyselení“ není chyba systému, ale tichý signál. Ne jako varování, ale jako pozvání. Všímavost k jídlu, emocím, rytmu dne. Ne abychom se báli kyselin, ale abychom se vrátili do souladu.

Strach překyseluje. Láska uzemňuje.

  • Acid–base balance and human health: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3195546/

  • Acidosis: MedlinePlus [https://medlineplus.gov/ency/article/001181.htm]

  • Energetika potravin v tradiční čínské medicíně a ajurvédě

  • Psychoneuroimunologie: jak emoce ovlivňují imunitní a trávicí systém

V běžném výkladu se potraviny rozdělují podle toho, jaký zanechávají v těle metabolický „popel“ – tedy jestli ve výsledku zvyšují kyselost nebo zásaditost vnitřního prostředí. Nejde o to, jestli má potravina kyselou chuť (např. citron je kyselý, ale v těle působí zásadotvorně).

Mezi kyselinotvorné potraviny patří:

  • maso, uzeniny, vejce,

  • mléčné výrobky,

  • rafinovaný cukr,

  • bílá mouka a pečivo,

  • káva, alkohol,

  • umělá aditiva, konzervanty.

Mezi zásadotvorné potraviny patří:

  • zelenina (zejména listová),

  • ovoce (zejména citrusy, avokádo, meloun),

  • klíčky, byliny, zelené potraviny (chlorella, spirulina),

  • semínka, ořechy (v menší míře),

  • čistá voda s citronem nebo himálajskou solí.

Tady přichází náš přístup – nejde jen o tabulku, ale o vnímání.

Zásadotvorné potraviny často:

  • nesou živou vibraci (nejsou mrtvé, převařené, průmyslově upravené),

  • pochází z přírody beze ztráty své formy a energie,

  • jsou často lehké, svěží, hydratující,

  • podporují proudění, nikoli stagnaci.

Z pohledu vědomí:

  • Kyselinotvorné potraviny často odpovídají úrovním stravy zaměřené na přežití, emocionální uklidnění nebo rychlé uspokojení (fyzická / emocionální rovina).

  • Zásadotvorné potraviny často rezonují s úrovněmi, kde se objevuje vědomá volba, jasnost, čistota, lehkost (mentální / duchovní rovina).

Nechceme démonizovat jídlo. Chceme porozumět, jak se cítíme, když ho jíme.

Je to jako s hudbou. Některé tóny rezonují s naším momentálním stavem. Jiné nás rozladí. A jiné nás probudí.

Překyselení tedy nemusí být o tom, že „mám špatné pH“. Může to být o tom, že jím mimo své skutečné ladění. A tělo odpovídá únavou, těžkostí, signály, které říkají: přelaď se…

Možná není náhoda, že zásadotvorné potraviny bývají spojeny s lehkostí a svěžestí – tak, jako stavy vědomí, které nás přivádějí blíž k intuici. Tělo nepotřebuje dogma, potřebuje pravdu. Pravdu, která ladí s tím, kým se stáváme. A tak, jako nemáme všichni stejné životní tempo, nemusíme mít ani stejný talíř. Stačí naslouchat – a ladit.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru